Zkušební doba je běžně sjednávána při nástupu do nového zaměstnání. Jedná se o právně vymezené období nebo jen dohodu, kdy mohou obě strany jednoduše opustit či vypovědět sjednaný úvazek či pracovní vztah. Více a podrobněji se o zkušební době a výpovědi ve zkušební době dočtete v našem detailním článku. Někoho to může znervózňovat a je běžné, že lidé toto období považují za nejisté. Nicméně zkušební doba má i řadu svých výhod.
Zkušební doba jako ochranná lhůta obou stran
Zkušební dobu a její podmínky přesně upravuje zákoník práce. Sice není zkušební období žádnou povinností, ale pokud se jednou sjedná, musí se řídit pravidly, která stanovuje zákon. Podmínky a náležitosti zkušební doby se obvykle sjednávají v pracovní smlouvě, ale není to nutností. Pokud má zaměstnanec nebo zaměstnavatel o zkušební dobu zájem, je nutné ji přesně definovat a písemně sjednat.
Zkušební doba se sjednává především proto, aby zaměstnavatel i zaměstnanec měli dostatek času si ujasnit, zda je tato práce to pravé a zda v ní pokračovat i po konci zkušební lhůty. Zkušební dobu tedy lze označit za takovou ochrannou lhůtu pro zaměstnance i nadřízeného. Je to něco jako společné bydlení partnerů před svatbou - ostrý test.
Zkušební doba musí dodržovat pravidla, která jasně stanovuje zákoník práce.
Zaměstnavatel si během zkušební doby ověřuje nejen znalosti a schopnosti nového zaměstnance, ale i jeho osobnost, případně to, jak zapadá do kolektivu. Často se totiž lze setkat s tím, že nový zaměstnanec je po pracovní stránce absolutně výborný, ale neumí například pracovat v týmu nebo si zkrátka s ostatními jen nesedl a i za takových podmínek se potom špatně pracuje.
Neméně ojedinělý není ani fakt, že řada uchazečů o zaměstnání často na pohovoru působí skvěle, podle životopisu mají bohaté zkušenosti, ale po nástupu do nového zaměstnání se ukáže, že dané práci vůbec nerozumí.
Zaměstnanec na druhé straně pak má během zkušební doby dostatek času na to, zvyknout si na nové prostředí, nové kolegy a vyzkoušet si vše, co ho v jeho novém zaměstnání čeká. Zjistí, jestli mu nová práce za stanovených podmínek vyhovuje a odpovídá jeho psychickým i fyzickým schopnostem. V neposlední řadě je to vynikající příležitost, jak se ověřit, zda za své vynaložené úsilí dostáváte adekvátní finanční ohodnocení.
Zkušební doba má dát zaměstnanci i zaměstnavateli dostatečný prostor pro ověření oboustranné spokojenosti.
Zkušební doba je řadou lidí brána jako velká nejistota, jelikož ukončení pracovního poměru během této doby je velice jednoduché a zaměstnavatel může zaměstnance vyhodit i bez udání důvodů, klidně ze dne na den. Tuto možnost narychlo odejít ale často využívají i samotní zaměstnanci. Může se totiž třeba stát, že dotyčnému práce nevyhovuje nebo zkrátka jen dostane atraktivnější nabídku, takže chtějí odejít co nejrychleji.
Délka zkušební doby 2019 dle zákoníku práce
Minimální délka zkušební doby stanovená není, z pravidla se ale sjednává na tři měsíce, což je také její možné maximum. V případě vedoucích pracovníků pak lze zkušební dobu sjednat až na 6 měsíců. Dále ale také platí, že zkušební doba nesmí být delší než půlka pracovního poměru. Pokud byste tedy dostali smlouvu na dobu určitou na 4 měsíce, pak zkušební doba může být sjednaná jen na dva měsíce.
Délka zkušební lhůty se odvíjí od toho, kolik času potřebuje zaměstnavatel nebo zaměstnanec na zvážení celé situace. V případě, že se obě smluvní strany dohodnou například na jednom měsíci, není později možné tento časový limit zkrátit ani prodloužit.
kdy končí zkušební doba?
Zkušební doba se nejčastěji sjednává na 3 měsíce, u vedoucích pozic potom na půl roku.
Dobré je ale také vědět, že zkušební doba není povinnost. Někteří zaměstnavatelé ji nesjednávají vůbec a dávají tím najevo důvěru v zaměstnance. Některé firmy ovšem testují své zaměstnance v určitém režimu zkušební doby celý jeden rok. Často se tím setkáte například v případě, že pro někoho již delší dobu pracujete jako brigádník na dohodu o provedení práce a najednou chcete přejít na HPP. Potom zaměstnavatel často od zkušební doby ustoupí, jelikož není potřeba.
Sjednání zkušební doby není povinnost, může se tedy stát, že nastoupíte do nové práce bez ní.
Jak již bylo zmíněno, během zkušební doby je podání výpovědi poměrně jednoduché a rychlé, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany zaměstnance. Během této doby zrušíte pracovní poměr jednoduše a bez udání důvodů.
Jestliže zjistíte, že vám práce nevyhovuje, můžete pracovní poměr ukončit bez udání důvodů. Stejné právo má i zaměstnavatel.
Ačkoliv můžete dát výpověď vlastně z minuty na minutu, nezapomínejte na to, že vždy musí být podána písemně, jinak není platná. Pracovní poměr potom končí dnem doručení výpovědi, případně pozdějším dnem, pokud je to tak ve výpovědi uvedeno. V případě zkušební doby tedy neplatí klasická dvouměsíční výpovědní lhůta.
Všechny náležitosti zkušební doby, respektive výpovědi ve zkušební lhůtě, musí být ošetřeny písemně. Smluvní podmínky je možné zanést přímo do pracovní smlouvy nebo lze vytvořit samostatný dokument. Tato situace je obvyklá u vedoucích a manažerských pozic, kdy se sjednává zkušební doba v takzvané manažerské smlouvě nebo v dohodě, která upravuje pracovní podmínky pro daného zaměstnance na jeho pozici.
Zkušební dobu lze sjednat pouze při nástupu do nového zaměstnání. To znamená, že se netýká změny pracovního poměru. Pokud je pracovní poměr pouze měněn, například v rámci povýšení, nelze zaměstnanci dát zkušební lhůtu. Ta by byla možná pouze v případě, že by byl pracovní poměr nově založen. Takové případy se v praxi dějí v podstatě pouze ve chvíli, kdy je zaměstnanec povýšen v rámci vnitropodnikového jmenování.
Na odstupné zapomeňte
Možná si myslíte, že když vás ve zkušební době zaměstnavatel vyhodí ze dne na den, tak dostanete alespoň odstupné. Bohužel opak je pravdou. Ve zkušební době totiž na odstupné nárok nevzniká To samé platí i pro situace, kdy v průběhu zkušební lhůty podepíšete dohodu o ukončení pracovního poměru .
Během zkušební doby nemá zaměstnanec za žádných okolností nárok na odstupné.
Jestliže tedy odejdete ze zaměstnání ve zkušební době takto narychlo, je pak ideální variantou registrace na úřadu práce. Bude tam za vás totiž zaplaceno od státu zdravotní pojištění, a pokud splníte podmínky, budete mít i nárok na finanční podporu v nezaměstnanosti.
Jiná situace nastává, když v rámci zkušební doby onemocníte. Prvních 14 dní se na vás vztahuje takzvaná karanténa zaměstnance. Zákon totiž zaměstnavateli nedovoluje, aby s vámi prvních 14 dnů zkušební lhůty rozvázal pracovní poměr. První dva týdny vás tedy pracovní neschopnost neohrozí.
Naopak v rámci zkušební doby nemáte nárok na dovolenou. Ten vám vzniká až po 60 dnech nepřetržitého pracovního poměru. Je to v podstatě logické. Zkušební lhůta dává prostor jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, aby si ozkoušeli, jestli jsou pro sebe ti praví. Pokud byste si chtěli brát dovolenou během prvních pár týdnů v nové práci, nesvědčí to o vašem nadšení a loajalitě.
Na druhou stranu, pokud jste změnili zaměstnání a už máte naplánovanou dovolenou dlouho dopředu, zkuste se svého nadřízeného zeptat. Nárok na dovolenou ve zkušební lhůtě sice nemáte, ale na druhou stranu to zákon ani nezakazuje. Mějte ale na mysli, že vaše zkušební lhůta se prodlouží o tolik dní, kolik na dovolené strávíte.
Je třeba se zkušební doby bát?
Občas se lidé bojí, že ve zkušební době skončí už třeba po týdnu a budou zase bez práce. Situace je ale taková, že zaměstnavatelé se snaží o co nejmenší fluktuaci zaměstnanců, jelikož neustále nabírání nových pracovníků je zbytečně náročné a nákladné. Nový zaměstnanec také znamená zdlouhavý proces zaškolování. Pokud to tedy shrneme, ze strany zaměstnavatele nečekanou výpověd ve zkušební době nečekejte.
Zkušební doby se není třeba obávat, jedná se spíše o ochrannou lhůtu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Během prvních dnů v práci mohou nastat i nepříjemné situace. Zaměstnanci bývají nervózní, protože se snaží podat co nejlepší výkon a dobře zapadnout, což může psychiku člověka skutečně narušit. Není ale dobré dělat v této době unáhlená rozhodnutí, i kdyby vás v nové práci něco naštvalo sebevíc. Stejně tak si nemusíte vyčítat, že vám něco nejde. Každý člověk se učí a je normální, že se svých kolegů budete ptát, protože nevíte, jak to ve firmě chodí.
Během zkušební lhůty není vhodné dělat ukvapené závěry, případnou výpověď je lepší si pořádně promyslet.
Položit tedy v záchvatu vzteku šéfovi na stůl výpověď z pracovního poměru ve zkušební době, není úplně nejlepší volba. Je dost možné, že až se vám to rozleží v hlavě, budete odchodu litovat. Pokud pociťujete nejistotu nebo vám v novém zaměstnání něco jednoduše nesedí, pak lepší zůstat v klidu. Místo definitivního odchodu se vyplatí návštěva vašeho nadřízeného, kterému vše povíte, a on vám jistě situaci pomůže řešit.
